V první polovině letošního roku zaskočila svět velkých financí zpráva o vstupu amerického bankovního giganta JP Morgan do metaverza. Banka si otevřela pobočku v Decentralandu, což je v současnosti jeden z nejpopulárnějších virtuálních světů založený na technologii blockchainu. Každý tak nyní může navštívit virtuální Onyx Lounge banky, kterou zdobí působivé vyobrazení plížícího se tygra, jenž má snad naznačit, že banka hodlá po této nové příležitosti skočit a nenechá si ji ujít.
Brzy následovaly další finanční instituce – jihokorejská banka Kookmin Bank rozšířila možnosti své zákaznické podpory tím, že svým klientům začala nabízet individuální konzultace ve virtuálním světě. Následovala banka HSBC, která si otevřela pobočku v jiném zavedeném regionu metaverza, Sandboxu, a nedlouho poté i britská fintech firma Sokin působící v oblasti online plateb. Za zmínku stojí i španělská digitální banka CaixaBank se svou platformou Imagin.
Zdá se tedy, že ač jsou klasické bankovní instituce a fintech firmy soupeřícími odvětvími, kdy druhá jmenovaná skupina platí za narušitele stávajících pořádků a roky budovaného pole působnosti té první, příležitosti nabízené metaverzem jsou potenciálně natolik lukrativní, že se tento „souboj starého s novým“ přesune i tam.
Proč však metaverse tolik táhne? Co si banky a fintechy od vstupu do metaverza slibují? A proč jsou odborníci překvapeni způsobem, jakým zmíněné společnosti hodlají svůj vstup do virtuálního světa realizovat?
Sokin a Imagin pod lupou – v čem spočívá jejich přínos?
Ještě než se pustíme do rozebírání konkrétních příležitostí, které banky i fintechy vidí v metaverzu, pojďme si ukázat, co vlastně fintechy zmíněné v úvodu hodlají ve virtuálním světě dělat.
Sokin je z hlediska finančních technologií nesmírně zajímavý. Ačkoliv se nejedná o banku, nýbrž o poskytovatele platebních možností nové generace, firma si dala za cíl zprostředkovat jako vůbec první na světě realizaci klasických komerčních plateb v metaverzu, čímž by umožnila různým značkám a firmám opustit rámec svých kamenných i klasických online obchodů a vstoupit do virtuálního světa se všemi možnostmi růstu, které nabízí.
Cílem Sokinu je vybudovat ve svém vlastním metaverzu komunitu značek a prodejců, přičemž zpočátku se chce zaměřit zejména na oblast sportu a módy. Uživatel by si tak mohl prohlédnout zboží, poradit se s prodejcem nebo se setkat s avatary svých sportovních hrdinů, ale hlavně investovat a nakupovat pomocí uživatelsky přívětivé peer-to-peer mobilní aplikace. Právě tento poslední krok, tedy možnost uskutečnit transakce, považuje Sokin za něco, co u dnešních virtuálních prezentací značek citelně chybí.
A pak tu máme španělskou banku CaixaBank, která provozuje platformu Imagin pro digitální služby a životní styl. Ta reprezentuje trend, kdy digitální banky vyvíjejí své vlastní virtuální světy, od nichž si slibují podporu prodejů a vyšší zisky. Se svým imaginLANDEM dostupným pro více než 3,7 milionu klientů si společnost vydobyla status první evropské firmy s aktivní působností v metaverzu.
Proč odborníci pochybují o úspěchu snah bank a fintechů?
Řada expertů však vyjádřila pochyby nejen o smyslu vytváření vlastních virtuálních světů či vstupu bank a fintech firem do metaverza jako takového, ale i způsobu, jakým to hodlají provést. Jako příklad zde uvádějí fungující virtuální světy z herní branže.
Za klíčový faktor je zde vnímána zábava, v tomto případě její absence. V herní branži je situace jasná, nicméně u poskytovatelů finančních služeb, ať už klasických nebo pokrokových, klient primárně nehledá zábavu, nýbrž někoho, kdo mu nabídne kvalitní služby, vše řádně vysvětlí a ještě dá přijatelnou cenu. Proč tedy investovat ve velkém do vlastních virtuálních světů, když po nich nebude poptávka a v praxi budou klienta spíše zdržovat?
Dále jsou ve hře faktory, které ale lze vnímat jako dočasné a z časem by nemusely být tolik důležité. Potíž je totiž v tom, že jsou současné virtuální světy v rámci metaverza dosti zaostalé, příliš jednoduché a na pohled neotesané. Opět je možné využít srovnání s herní branží, kde v současnosti funguje řada působivě zpracovaných virtuálních světů plných života a s vlastní fungující ekonomikou.
Jaké jsou důvody expanze bank a fintech firem do virtuální reality?
Nehledě na hlasy pochybovačů je však vstup fintech firem i klasických bank do metaverse hotová věc. A zdá se, že s tím, jak si svět bude na tento koncept zvykat a uvědomovat jeho možnosti, budou následovat další a další. Co ale tyto instituce na metaverzu tolik láká?
Příležitosti pro budování značky
V prvé řadě jde o klasický marketing – chcete-li zvýšit povědomí o vlastní značce a tudíž i své zisky, je třeba expandovat do odvětví s klientelou, která vás dosud nezná. Virtuální světy jsou vnímány jako nová hrací plocha s velkým potenciálem. Ačkoliv si lidé obvykle nespojují banky a fintechové firmy se zábavou, u metaverza jako takového to už neplatí – proto má pro tyto instituce smysl být v centru oblastí, které se těší velké virtuální návštěvnosti.
Navíc pro řadu fintech firem, které se prezentují jako pokrokoví narušitelé stávajících bankovních pořádků, je vstup do revolučního metaverza snad i povinností.
Brzký oportunismus
Zažili jste dobu, kdy ještě nebyl rozšířený internet? Pak nám jistě dáte zapravdu, že jeho nástup od základů změnil život celé planety. A právě toto si banky a fintechy slibují od metaverza. Řečeno optikou potenciálních zisků – kdyby si firmy na konci 90. let uvědomily, nakolik bude úspěšný internet, většina z nich by si svou online image začala budovat mnohem dříve.
Nový rozměr práce se zákazníky
Faktory jako trendy ve společnosti, zkvalitnění online služeb, ale třeba i covid-19 zapříčinily, že jsou kamenné pobočky bank v současnosti vylidněné. Řada finančních institucí by ale ráda nadále nabízela své služby tváří v tvář a stále se najde mnoho klientů, kteří tento způsob komunikace preferují. Právě vytvoření vlastního virtuálního světa nebo expanze do nějakého stávajícího tuto možnost nabízí.
Kryptoměnový ráj
Virtuálním světům vládnou kryptoměny (především Ethereum), jejichž význam pro fintech firmy i klasické banky asi netřeba rozvádět. Navíc řada podniků v metaverzu již aktivně obchoduje s mnoha různými digitálními měnami. Navzdory nedávné kryptoměnové korekci se nezdá, že by tento trend mělo něco v dohledné době zastavit.
Závěrem
Ačkoliv se důvody vstupu bank a fintech společností do metaverza zdají být jasné, to, zda se jejich snahy setkají s úspěchem, je zatím ve hvězdách. Spousta otazníků je zejména kolem smyslu vytváření vlastních virtuálních světů bankami namísto zakládání virtuálních poboček v těch zavedených. Zatím je těžké představit si situaci, kdy by klient ochotně vstoupil do virtuálního světa nějaké banky či fintechu, protože by jeho návštěva kromě seznámení se či zakoupení nějakého finančního produktu měla i nějakou přidanou hodnotu.
Současně je ale nutné vzít v potaz, že celý koncept metaverza je prozatím ještě v plenkách a firmy v něm působící platí za průkopníky, kteří teprve zkoumají jeho možnosti a odhalují potenciální příležitosti.
Jedno je ale jisté. Budoucí úspěch fintechů a bankovních institucí bude nakonec záviset na tom, zda dokážou návštěvníky virtuálních světů zaujmout a nabídnout jim služby a/nebo produkty, za které budou ochotni zaplatit.
Autor článku: Finex.cz
