Ve čtvrtek 6. června 2019 se zástupce CTIT zúčastnil další konference, tentokrát s názvem „ Nové technologie“ kterou v prostorách Českého institutu informatiky a robotiky v Dejvicích pořádal Mediální dům Czech News Center spolu s ekonomickým deníkem E15 pod značkou E15 PREMIUM.
Konference se sestávala ze tří panelových diskusí, jejichž moderování měli na starosti Jakub Železný a Karel Javůrek.
Ještě před samotnými panelovými diskusemi a přednáškami promluvil k účastníkům stávající ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který jednak nastínil inovační strategii ČR a zevrubně představil připravovaný inovační plán s ohledem na skutečnost, že ČŘ se aktuálně v žebříčku konkurenceschopnosti pohybuje na 33 místě a do roku 2030 by se ráda pohybovala mezi prvními 20 zeměmi. Mezi spíše teoretickými prostředky, jak tohoto dosáhnout, se ztotožňujeme s myšlenkou zavádění technické výuky do škol, což v dnešním světě, který je technologiemi ovládán, považují i zástupci CTIT za praktický a snadno uskutečnitelný krok, díky němuž se v budoucnu může ČR na žebříčku konkurenceschopnosti posunout správným směrem.
Blok 1: NOVÉ TECHNOLOGIE A UMĚLÁ INTELIGENCE
V rámci tohoto bloku byly v jednotlivých oborech prezentovány možnosti nových technologií s ohledem na zkvalitnění života běžných uživatelů.
Například pobyt pacientů v nemocnici díky chytrým aplikacím v budoucnu bude jistě kvalitnější. Oproti stávajícímu systému, kdy pacienti zvoní na personál bez možnosti ověření, zda jejich požadavek vůbec někdo zaregistroval, by nový systém komunikace pacientů s personálem nemocnice měl eliminovat zbytečné vytížení personálu v důsledku nutnosti dostavit se na pokoj i v případech, které je možné řešit na dálku a dále zkrátit odezvu personálu na požadavek pacienta z dnešních v průměru zhruba 10 minut na cca 2 minuty.
Rovněž byla řešena i problematika zavádění nových chytrých technologií do procesu výuky, kde patrně nedojde k absolutní eliminaci lidského prvku v podobě učitele, jak se v některých futuristických vizích dříve předjímalo, ale spíše dojde k situaci, kdy se role učitele spojí s těmito chytrými technologiemi a usnadní tak pochopení probírané látky studentem.
Velmi zajímavé byly i novinky z prostředí automobilového průmyslu, kde je samozřejmě velkým tématem elektromobilita a snížení emisí, ale i propojení chytrých technologií v reálné dopravě. Vize, že člověk bude již jen pasivním pasažérem, je v tuto chvíli sice reálná, ale uskutečnitelná v globálnějším měřítku spíše v horizontu desítek let. Nicméně postupné propojení nových aplikací a technologií se již dnes v ostrém provozu testuje třeba v podobě asistenčního softwaru, kdy automobil upozorní řidiče, aby zpomalil nebo zrychlil před křižovatkou tak, aby následně nemusel čekat a projel na semaforu díky úpravě rychlosti rovnou na zelenou. Automobily tak budou přímo komunikovat s prvky dopravní infrastruktury, jako například semafor v uvedeném případě a optimalizovat dopravu.
Jako hlavní problém zavádění nových technologií do praxe většina diskutujících zmínila legislativní rámec, kde legislativa v podstatě není schopna pružně reagovat na dynamický vývoj těchto nových technologií a jejich dopadu do běžného života, což způsobuje, že i dobré nápady zlepšující život konečným uživatelům zůstávají pouze v teoretické či testovací rovině a v podstatě čekají, až na ně legislativa bude připravena.
Řečníci a diskutující v rámci prvního bloku:
- Milan Habrcetl, Cyber Security Specialist, Cisco Systems
- Jiří Beran, projektový manažer, Audi Česká republika
- Martin Hudos, ředitel IT Consulting, Deloitte
- Luboš Král, vědecko-výzkumný pracovník, Centrum umělé inteligence FEL, ČVUT
Blok 2: DIGITÁLNÍ SVĚT A BEZPEČÍ, TECHNOLOGICKÉ START-UPY
V rámci tohoto bloku probíhaly zajímavé přednášky a diskuse týkající se kybernetické bezpečnosti, vzhledem k množství konektivit všemožných zařízení a snaze ochránit bezpečnost uživatelů těchto zařízení. V množství různých, stále vnikajících hrozeb a kybernetických útoků je zarážející, jak malou pozornost tomuto nešvaru čeští uživatelé věnují, stejně jako například bezpečnosti svých dětí na internetu. Příkladem může být i třeba nastavení hesel, kde dříve si člověk potřeboval pamatovat jedno až dvě hesla, dnes jich jsou desítky, což s sebou nese nutnost si hesla někde uložit, zaznamenat a tím vzniká riziko jejich odcizení. V této souvislosti tak v podstatě vzniká nová profese v rámci IT infrastruktury v podobě tzv. správců hesel, kteří zajistí jejich bezpečnost a zároveň distribuci konkrétnímu, oprávněnému uživateli.
Druhá část bloku byla pak věnována problematice start-upů, jejich budování a zejména financování prostřednictvím různých technologických fondů, seed fondů, business angels, nebo venture kapitálových společností. Skutečnost, že ČR je ohledně investic do start-upů v Evropě pátá nejhorší není dána jen malou důvěrou investorů, nebo mnohdy jejich nepřiměřenými požadavky na podíly v budoucích firmách, ale zejména špatným, resp. málo motivačním prostředím. Jako chytré, systémové řešení, ze kterého by se ČR mohla poučit, lze například považovat v některých zemích Evropy fungující možnost odečíst si investici do start-upu z daní.
Investoři do start-upů představili modelovou statistiku úspěšnosti start-upů, kdy zhruba ze sta nových start-upů přes první fázi vzniku a prvotního rozvoje start-upu, tzv. death valley, neprojde cca devadesát z nich. Ze zbývajících deseti se jich pak osm potácí na hraně a dva jsou statisticky ziskové a ty pak musí investorovi přinést zisk. Investoři doporučují při investici do start upu zaměřit se na 3 věci, a to na tým, který za star-upem stojí, na produkt a na relevantní trh, přičemž právě tým většina z nich zmiňuje jako klíčový indikátor.
Řečníci a diskutující v rámci druhého bloku
- Milan Habrcetl, Cyber Security Specialist, Cisco Systems
- Jiří Formáček, CEO, GreyCorbel Solutions
- Ondřej Tomas, Co-Founder, CEO, MindForge
- Přemysl Rubeš, výkonný partner, Bohemia Venture Capital
Blok 3: DISRUPCE ODVĚTVÍ
Poslední a velice zajímavá byla diskuse na téma disrupce odvětví. V rámci tohoto bloku byl představen dopad moderních technologií i do oblasti například tabákového průmyslu ve snaze minimalizovat negativní dopad kouření na zdraví kuřáků. Mezi posluchači se během přestávky v této souvislosti řešili na toto téma dva náhledy a to, jestli se jedná o snahu tabákového průmyslu motivovanou společenskou odpovědností, nebo snahou zamezit úbytku klientů v důsledku trendu, tj. negativního celospolečenského pohledu na kouření a předčasného úmrtí zákazníků.
Velkým tématem bylo také využití technologií a AI v běžném kancelářském prostředí, kde se pro příklad dřívější nepořádek na pracovním stole přesunul na nepořádek na pracovní ploše monitoru, přičemž i s tímto by měly v budoucnu nové technologie za pomoci AI umět pomoci.
Jako ryze praktické příklady toho, jak nové technologie a přístupy k řešení běžných problému ovlivňují náš život, byly prezentace nových možností cestování prostřednictvím chytrých aplikací schopných „vygenerovat“ jeden „cestovní lístek“, který si uživatel koupí a který bude obsahovat např. cestovné za autobus na letiště, letenku do cílové destinace a platbu za taxík do hotelu v místě určení, přičemž jednotlivé spoje na sebe maximálně navazují a na konečné destinaci na Vás budou čekat i Vaše zavazadla.
Z pohledu tvůrců těchto chytrých řešení pak byly uvedeny čtyři základní vlastnosti, jak takový produkt vytvořit a úspěšně uvést na trh. Konkrétně se tak jedná o schopnost být agilní, zejména co se managementu týče, pokorný, nebát se a nakonec schopnost dávat kvalitním pracovníkům důvěru a volnost v jejich činnosti.
Řečníci a diskutující v rámci třetího bloku
- Andrea Gontkovičová, ředitelka inovací a rozvoje pro ČR, Slovensko a Maďarsko, Philip Morris International
- Matěj Dusík, R&D Strategy and Technology Manager, Konica Minolta Laboratory Europe
- Jozef Képesi, technický ředitel; spoluzakladatel, Kiwi.com
- Martin Pavlík, Product Manager, Zonky
Celkově byla konference velmi přínosná a inspirující, přičemž poukázala jak na problémy a překážky související se zaváděním nových technologií a AI, tak i zároveň nastínila nové, takřka neomezené možnosti jejich využití napříč všemožnými obory.
Za Asociaci pro komunikační nástroje a IoT, Luboš Novosad.