Digitalizace, globalizace, demografické změny a zvyšující se flexibilita práce jsou trendy, které v současnosti utvářejí pracovní svět a tak jsme se rozhodli zaměřit se na FinTech z netradičního úhlu pohledu a na konci září jsme se účastnili online formou XXII Světového kongresu k pracovnímu zdraví a bezpečnosti. Jak mohou inovativní technologické nástroje ovlivnit pracovní zdraví a bezpečnost práce?
Kongres se zabýval především důsledky změn pro pracovníky, zaměstnavatele, tvůrce politik a regulační orgány, výzkumné pracovníky a odborníky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Na kongresu se hodně diskutovalo o ochraně pracovního zdraví a bezpečnosti z pohledu prováděcích standardů, praxe v různých odvětvích, problematice řízení a osvěty zaměstnanců směrem k prevenci, ale také právě uplatnění inovativních technologických nástrojů.
Příspěvky poukazovaly na dva hlavní paralelní trendy:
- K zajištění bezpečnosti a ochrany fyzického i mentálního zdraví zaměstnanců se stále intenzivněji využívají inovované postupy podpořené informačními technologiemi a zpracováním dat.
- Samotná digitalizace procesů přitom zásadně mění pracovní podmínky a nároky na zaměstnance prakticky ve všech odvětvích podnikání od těžařství přes výrobu až po finanční služby.
Zatímco automatizace se promítla hlavně do průmyslovém sektoru, digitalizace ovlivňuje prakticky veškerá odvětví a všechny druhy práce.
Technické prostředky digitální transformace na jednu stranu pomáhají dělat práci bezpečnější, umožňují monitorovat zdraví, zlepšovat kvalitu, produktivitu a tím i celkové obchodní výsledky. Na druhou stranu ale nové digitalizované postupy, nové technologie a vyšší složitost systémů přinášejí neprobádané výzvy pro bezpečnost, zdraví a lidskou pracovní pohodu.
Ukazuje se, že obecnou výzvou v digitálním světě bude zachování, respektování a rozvoj lidského faktoru jako důležité podmínky celkového úspěchu podnikání.
Může robotizace zvýšit úrazovost?
Scénáře s roboty pracujícími bok po boku s lidmi již nejsou utopií.
Například velké logistické firmy proklamují odhodlání zlepšovat pracovní procesy pomocí uvádění nových robotických technologií. Digitalizují a automatizují svá vychystávací centra, ale aby dosáhli vyšší rychlosti a konkurenceschopnosti distribuce, součástí rovnice není vždy snižování zátěže operátorů. V některých případech se ukazuje, že přes prezentování investic do zlepšení bezpečnosti práce, míra úrazů operátorů ve skladech roste paralelně s digitalizací a nasazením robotů.
Problém je v tom, že roboti jsou příliš efektivní. V jednom případě byli roboti schopní přesouvat zboží tak rychle, že vedení skladu více než zdvojnásobilo svá očekávání od operátorů. V nejběžnějším druhu skladu se tak očekávalo, že vychystávači – kteří dříve museli uchopit a naskenovat asi 100 položek za hodinu – měli v centrech vybavených mobilními roboty dosahovat výkonu až 400 položek za hodinu.
Studie ukazují, že to, jak se upraví nastavení pracovních kvót, má přímý dopad na četnost a vážnost zranění. Pokud roboti pohybují materiálem rychleji, pracovníci pak musí tyto produkty zvedat nebo přemisťovat také rychleji. Dělat stejný pohyb znovu a znovu rychle a bez přestávky nedovoluje svalům odpočívat a zvýšený fyzický a duševní stres vede k rozptylování a vyčerpání, a zvyšuje množství úrazů.
Podle studie zaměřené na běžný typ distribučních center velké společnosti, která zasílají malé a středně velké položky, byla v letech 2016 až 2019 míra vážných zranění o více než 50% vyšší ve skladech s roboty než ve skladech bez robotů.
Obr. Příklad vývoje úrazů v třídících skladech distribuční společnosti
Algoritmy, roboti nebo lidé na dálkové ovládání?
S rostoucí propojeností fyzického a informačního světa přes internet věcí se otevírají neomezené možnosti aplikace strojového rozhodování na řízení lidí. Ještě jeden příklad z oblasti logistiky, který ovšem bude mít své principiální paralely v dalších oborech, fin-tech nevyjímaje.
Vychystávání podle hlasového navádění je bezpapírový hands-free a nevizuální systém, který využívá snadno srozumitelné hlasové výzvy k řízení skladových operátorů a zadává jim podrobné instrukce pro vychystávání. Kromě potenciálních přínosů zdůrazňovaných výrobci a dodavateli, přináší implementace hlasového navádění i svá rizika.
Dnešní technologie umožňují přesné a rychlé zpracování informací, problémem není ani mobilní datové propojení a kvalitní převod řeči, celkový výsledek ale závisí především na kvalitě algoritmu a jeho inteligenci, která nakonec rozhoduje o sekvenci a časování úkolů.
Zkušenosti ukazují, že přes lákavé výhody může nevhodně nastavený algoritmus nastavující nerealistické cíle a ignorující přirozené lidské potřeby změnit práci operátorů v noční můru a vážné fyzické i duševní zdravotní problémy.
Jak vědí fanoušci sci-fi, Zákony robotiky jsou obecně přijatá pravidla chování robotů, definovaná Isaacem Asimovem v jeho povídkách a románech. Principy, které tyto zákony představují, jsou považovány za obecné shrnutí základních požadavků na vývoj a používání robotů a časem se staly jedním z výchozích dogmat sci-fi literatury.
V původní podobě existovaly tyto tři zákony:
- Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
- Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.
- Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním, nebo druhým zákonem.
V případě automatizovaného dálkového hlasového navádění se v podstatě dostáváme do opačné situace, kdy virtuální robot – tj. více či méně autonomní algoritmus – úkoluje člověka.
Aplikací umělé inteligence na bezprostřední ovládání pracovníků vstupujeme na tenký led dehumanizace, kdy hrozí, že s člověkem může být zacházeno jako s tuctovým nahraditelným nástrojem, což může vést v důsledku až k jeho faktickému zničení.
V takovém nastavení je třeba důsledně řešit právo takto řízeného operátora – člověka – algoritmus bez následků odmítnout nebo odstavit (podobně jako v letadle vypnout autopilota) a opět převzít nad svou prací plnou kontrolu.
Inteligentní dohoda, nebo zúžená umělá inteligence?
Algoritmický management se postupně rozšiřuje i na obchodní a pracovní platformy v tzv. gig-economy, kde často přebírá rutinní rozhodování podle nastavených parametrů za operátory služeb.
Primární výhodou inteligence zabudované do algoritmů platforem je to, že dokáže výrazně zrychlit a standardizovat rutinní procesy. Druhým už ne tak zdůrazňovaným přínosem pro provozovatele je to, že se rovnováha moci posouvá ve prospěch platformy na úkor jejích uživatelů. Tady se situace v pracovní oblasti gig-economy přibližuje velkým sociálním platformám typu Facebook, Youtube apod.
Výraznou charakteristikou algoritmizovaného rozhodování je totiž to, že nemá „emoce“. To může zkvalitnit rozhodování zejména ve složitějších neintuitivních úlohách. Na druhou stranu může neodladěný rozhodovací stroj zesilovat destruktivní tlaky na pracovníky, dokud nezkolabují, nebo je to prostě nepřestane bavit.
Problémy mohou nastat zejména v případě potřeby ošetření výjimek, nebo při nepředpokládaném vývoji situace, kdy se parametry reality odchýlí od úvah programátorů. Protože důsledkem aplikace algoritmického řízení na pracovníky je obvykle eliminace dialogu a vyjednávání, může v takových případech docházet k absurdním rozhodnutím, nerealizovatelným požadavkům a odlidštění pracovních podmínek. Tyto faktory představují pro pracovníky psychosociální rizika, kdy ztráta vlivu na vlastní pracovní činnost může vést až k přímým i nepřímým zraněním a zdravotním problémům.
V konečném důsledku tak může nedotažená aplikace algoritmického řízení díky ohrožení vztahů s uživateli, ať už to jsou klienti nebo pracovníci, ohrozit i celkové výsledky podniku.
Závěr a poučení
Aby se zabránilo dehumanizaci práce a následným vedlejším škodám na fyzickém a duševním zdraví pracovníků, které by mohly vést až k narušení podnikání a v konečném důsledku i narušení společenských vztahů, je velmi vhodné mít na paměti několik zásad:
- Před zavedením zařízení nebo systémů s umělou inteligencí na pracoviště by mělo být provedeno důkladné přezkoumání a posouzení dopadu na podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).
- V systémech algoritmického řízení by měla být umělá inteligence nasazena vždy po boku člověka, nikoliv jej úplně nahrazovat. Rozhodování musí být automatizováno vždy jen částečně a poslední slovo patří lidskému úsudku.
- Přístup orientovaný na lidi je stěžejní, zvlášť pokud jde o integraci technologií umělé inteligence na pracovištích. Nejen technologii samotnou, ale i vlastní pracovníky a způsob nasazení je třeba brát jako klíčové součásti jakéhokoliv rozhodování o digitální transformaci ovlivňující pracovní podmínky.
Zpracoval: Igor Štverka